Úkolem rehabilitačního lékaře je komplexní vyšetření pohybového systému pacienta. Jeho nedílnou součástí je rozhovor s pacientem, kde kromě vývoje samotných obtíží a osobní anamnézy hraje, více než v jiných medicínských oborech, důležitou roli i pracovní a sportovní anamnéza a určení jejich vztahu k současným obtížím.Zásadní je posouzení vlivu psychosomatických faktorů a osobnostních dispozic na genezi obtíží konkrétního klienta.
Samotné objektivní vyšetření zahrnuje posouzení držení těla, svalové rovnováhy, pohybových stereotypů, včetně dýchání a chůze, funkce jednotlivých segmentů i pohybového aparátu jako celku. Důležité je vyloučení závažnějších příčin problémů pacienta – infekční, neurologická či interní onemocnění.
Pokud to stav vyžaduje, odešle lékař pacienta i na další doplňující vyšetření (rentgen, ultrazvuk, CT, laboratorní či jiná specializovaná vyšetření), event. k vyšetření dalším specialistou (neurolog, ortoped, revmatolog, ORL lékař, gynekolog, internista…).
Zjištěné klíčové poruchy, jako blokády, či svalové spasmy, odstraní lékař přímo v návaznosti na vyšetření. V úzce vymezených případech provede terapeutický obstřik kloubu, či spastického svalu. Lékaři, zabývající se akupunkturou, mohou aplikovat i akupunkturní jehly. Následně lékař doporučí vhodná léčebná a preventivní opatření (včetně ergonomického uspořádání pracoviště, výběru vhodného sportu apod.). Podle potřeby předepíše terapii, která se obvykle sestává z fyzioterapie (celé spektrum metodik léčebné tělesné výchovy), vodoléčby a fyzikální terapie. Vhodným doplňkem jsou nezřídka i různé druhy masáží, lymfodrenáže apod. V indikovaných případech doporučí pacienta do péče některého z našich psychologů. Podle potřeby předepíše pacientovi kompenzační pomůcky, nezbytné medikamenty na recept, nebo aplikuje injekční léky.
Spektrum obtíží, kterým může obor Rehabilitační lékařství pomoci, zahrnuje nejen bolesti pohybového systému funkčního nebo degenerativního původu, ale i celou paletu ortopedických a neurologických onemocnění, poúrazové a pooperační stavy, poruchy vývoje, některá gynekologická i urologická onemocnění (inkontinence, poruchy pánevního dna, infertilita, stavy po porodech a gynekologických operacích), revmatologické choroby i mnohá interní onemocnění (komplikace diabetu, některá cévní onemocnění, stavy po cévních mozkových příhodách)… Důležitou roli má u psychosomatických onemocnění.
